Informace pro vás

Pitná voda nemůže být virem ohrožena, k jeho přenosu dochází kapénkovou cestou a přímým dotykem, mimo toto prostředí přežívá jen krátkou dobu. Lze konstatovat, že stav ohledně zdrojů v České republice, využívaných pro výrobu pitné vody, je výhodný vzhledem ke skutečnosti, že polovina zdrojů surové vody je podzemních a většina těch povrchových se nachází na horních tocích řek. Jak uvedl Státní zdravotní ústav ohledně případného výskytu viru v surové vodě ve svém stanovisku, není třeba se obávat: „I kdyby se do surové povrchové vody tento virus dostal, bude spolehlivě odstraněn a inaktivován stávající úpravou povrchové vody, která vždy obsahuje minimálně stupně koagulace, filtrace a dezinfekce. ” Respirační viry jsou totiž velmi citlivé k dezinfekci chlorem i UV zářením. Stejně tak vyústění kanalizace z nemocnic jsou monitorována. Situaci ohledně nakládání s odpadními vodami nelze však podceňovat a SOVAK ČR v tomto ohledu informoval Ministerstvo zdravotnictví. V kanceláři SOVAK ČR proběhlo již 2. 3. 2020 jednání k problematice nového koronaviru (SARS-CoV-2) za účelem připravit pro řádné členy spolku základní informaci o této problematice ve vztahu k výrobě pitné vody a čištění odpadních vod. Jedním z výstupů tohoto jednání bylo odeslání dopisu (dne 3. 3. 2020) adresovaného ministrovi zdravotnictví s žádostí o poskytnutí informace o všech zdravotnických zařízeních v ČR, která provozují infekční oddělení, kde by v případě potřeby mohli být hospitalizováni pacienti nakažení novým koronavirem (SARS-CoV-2). V dalším dopise byla zdůrazněna potřeba zajištění ochranných pomůcek pro nejexponovanější pracovníky ve vodárenství. Vodárenské společnosti začaly s ohledem na šířící se epidemii postupně zavádět nezbytná režimová opatření, ať již směrem dovnitř ke vztahu ke svým zaměstnancům, tak i navenek, kdy z preventivních důvodů byl například omezován osobní kontakt se zákazníky – uzavírání zákaznických center, či přerušení fyzických odečtů stavu vody v domácnostech. Preferovány jsou tak alternativní způsoby vyřizování požadavků telefonicky, emailem, nebo prostřednictvím online aplikací. Příklady dobré praxe svých řádných členů soustřeďuje SOVAK ČR na webových stránkách v rubrice COVID-19. Vodárenské společnosti jsou také připraveny okamžitě reagovat na situaci v případě zvýšené nemocnosti či karantény zaměstnanců. Pro potvrzené informace doporučujeme sledovat stránky Státního zdravotního ústavu, který monitoruje vzhledem k situaci kolem výskytu nového koronaviru dostupné zdroje informací, včetně postupů a metodik vydávaných Evropských střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO). Pro nejnovější informace a výsledky jednání SOVAK ČR s příslušnými ministerstvy sledujte i rubriku COVID-19. Ing. Oldřich Vlasák ředitel SOVAK ČR Více informací zde

Vzhledem k šířící se epidemii onemocnění COVID-19 způsobeného novým typem
koronaviru (SARS-CoV-2) dostává naše pracoviště více dotazů, zda je možný přenos tohoto
infekčního agens pitnou vodou, resp. jaká opatření podnikat, aby se tomu zabránilo.
Rezervoárem této infekce, která napadá horní a dolní cesty dýchací, jsou nemocní lidé,
kteří virus vylučují při kašlání, smrkání, kýchání. Nemoc se tedy šíří jednak kapénkovou
nákazou (aerosolem v okolí nemocného), jednak osobním kontaktem s nemocným či povrchy,
kterých se nemocný dotýkal. Ukazuje se, že infekční nemocný může vylučovat virus dříve,
než se u něho objeví příznaky nemoci. I když je pravděpodobné, že se virové částice mohou
objevit i v moči a ve stolici, zatím nevíme, jak masově a zda to může být významná cesta
vylučování.1
Je tedy nepravděpodobné, že by se nový koronavirus dostával do zdrojů surové vody
(to platí celosvětově, ale v České republice, kde je polovina zdrojů podzemních a většinu
povrchových zdrojů představují chráněné vodárenské nádrže na horních tocích řek, to platí
dvojnásob). I kdyby se však do surové povrchové vody tento virus dostal, bude spolehlivě
odstraněn a inaktivován stávající úpravou povrchové vody, která vždy obsahuje
minimálně stupně koagulace, filtrace a dezinfekce. Ze zkušeností s viry ptačí chřipky či
SARS víme, že tyto respirační viry jsou velmi citlivé k dezinfekci (chlorem i UV zářením) a
podobně se bude chovat i nový koronavirus. Pitná voda z veřejného zásobování či studny
nebyla u žádné z těchto epidemií zjištěna jako relevantní cesta přenosu infekce, stejně tak není
ani nyní podezřívána z přenosu nového koronaviru.
Pro vodárenské společnosti proto platí, že nemusí nic měnit na své běžné praxi,
nemusí nijak zvyšovat dávky dezinfekčního přípravku či nově zavádět dezinfekci tam,
kde se u chráněných podzemních vod nepoužívá. V době epidemie jim lze jen doporučit,
aby případné exkurze na úpravny vody a do vodojemů nevodily do míst, kde se vyskytuje
otevřená hladina upravené vody. Není nutné kvůli hrozbě epidemie COVID-19 zvyšovat
četnost rozborů vody nebo provádět speciální stanovení nového coronaviru.
Pro pracovníky čistíren odpadních vod platí, že by měli odpovědně zachovávat
stávající bezpečnostní a hygienická opatření a používat ochranné pracovní pomůcky proti
nákaze. Ani zde nejsou zatím potřeba nějaká mimořádná opatření.
V případě, že se epidemie COVID-19 rozšíří i do České republiky, by pracovníci
obsluhující úpravny vody a ČOV v případě vypuknutí příznaků onemocnění nebo při kontaktu
s nemocným měli pečlivě dbát zdravotnických rad, aby tuto značně nakažlivou nemoc dále
nešířili mezi ostatními zaměstnanci této kritické infrastruktury.

1 Z epidemie SARS v roce 2003 víme, že asi 10-20 % nemocných mělo vedle respiračních příznaků také
příznaky gastrointestinální a že při průjmu docházelo k masivnímu vylučování viru. Dosavadní poznatky o
COVID-19 hovoří o méně než 10 % nemocných se zažívacími problémy a míra vylučování viru stolicí není
známa.
2
Zdravotnická zařízení, zejména zahrnují-li infekční oddělení, by měla své odpadní
vody čistit v souladu s novou ČSN 75 6406 Nakládání s odpadními vodami ze zdravotnických
zařízení vypouštěnými do stokové sítě pro veřejnou potřebu (únor 2020).
MUDr. František Kožíšek, CSc.
vedoucí Národního referenčního centra pro pitnou vodu

Předmětem projektu je výstavba vodovodního přivaděče v délce 12 887 m. Díky projektu bude možné zajistit zásobování 3 342 obyvatel kvalitní pitnou vodou.

Předmětem podpory je intenzifikace ČOV na kapacitu 2310 EO. Realizací projektu bude možno odstranit navíc znečištění 3,94 t/rok CHSKCr

Zaměstnanci společnosti jsou aktivními dárci krve – v letech 2003 až 2018 absolvovali 527 odběrů krve, při kterých darovali 237 litrů této nenahraditelné tekutiny. I z tohoto důvodu se společnost začala více zajímat o prostředí a podmínky, které jsou pro dárce v Nemocnici Vyškov vytvořeny. Na základě zkušeností zaměstnanců – dárců krve – a předběžných jednání s vedením nemocnice se identifikovaly jako nevyhovující prostory v čekárně pro dárce krve, jejíž vybavení bylo desítky let staré, za hranou své životnosti, a navíc kapacitně nedostačovalo současnému zájmu dárců. V čekárně byly lavice bez opěry zad a poskytovaly posezení pouze pro 32 osob, přičemž ve špičkách není výjimkou, že se zde sejde i sto dárců krve v jednom dni.

Společnost přistoupila k realizaci projektu rekonstrukce čekárny pro dárce krve na Hematologicko‑transfuzním oddělení Nemocnice Vyškov pod heslem „Krev a vodu nenahradíš! A to nás spojuje.“. Projekt rekonstrukce zahrnoval pořízení nových pohovek s opěradly s navýšením počtu posezení pro 48 osob (tj. nárůst o 50 %!), stolků, výdejního občerstvovacího stolu pro dárce, otočných věšáků, tapetování současného dřevěného obložení stěn a osazení grafických tapet. Architektonické řešení nového uspořádání navrhl Ing. arch. Jiří Plášil a realizaci provedla firma PRODESIGN 2000 s.r.o.

Děkujeme všem, kteří s námi na realizaci této akce spolupracovali, a u příležitosti nadcházejícího Světového dne dárců krve, který připadá na 14. června, přejeme budoucím uživatelům těchto prostor příjemné chvíle strávené v moderním a pohodlném prostředí.

​Předmětem projektu byla výstavba nové akumulační nádrže o objemu 540m3 a celková intenzifikace tak, aby bylo vyhověno kapacitním požadavkům spádové oblasti, do které je pitná voda prostřednictvím VDJ Zbýšov dodávána. Následující provoz dokončené stavby prokázal bezproblémové naplnění veškerých cílů projektu stanovených Rozhodnutím o poskytnutí dotace.

Projekční práce:                       AQUA PROCON, s.r.o.

Dotační management:              AP INVESTING, s.r.o.

Technický dozor investora:       Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s.

Zhotovitel stavby:                     Sdružení pro rozšíření vodojemu Zbýšov IMOS – STAEG“ - IMOS Brno, a. s. a STAEG Development, spol. s r.o.

Stavební povolení:                   27. 4. 2016

Zahájení prací:                         24. 5. 2016

Dokončení prací:                      11. 9. 2017

Kolaudační souhlas:                  6. 12. 2017

Celkové náklady stavby:          12 828 176,93 Kč bez DPH

Celková výše dotace:                6 677 900,33 Kč

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií – Fondem soudržnosti/Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.